Hudba a divadlo
Thajský tanec, taneční drama a hudba Vysoce stylizované klasické drama khon, založené na epickém eposu Ramayana, se hrávalo výhradně pro privilegované vrstvy v královských palácích. Při představení khon používají všichni herci masky, výjimku tvoří tři hlavní představitelé. U nich masky nahrazuje silné nalíčení a bohatě zdobený oděv. Moderní verze tohoto dramatického žánru se nazývají lakhon – zde se už masky nepoužívají a pohyby jsou také méně stylizované.
Kam se vydat:
Stínové divadlo
Představení zvaná lakhon chakri jsou často součástí chrámových svátků a předvádějí se ve svatyních. Populární burleskní divadlo zvané likay je obhroublejší a je prokládano komickými vložkami. Populární travesti show vždy obsahuje několik vsuvek právě z žánru likay. Stínové divadlo zvané nang thalung pochází z jižní části země a hraje se na pozadí osvětlené bílé plachty.
Nejčastěji se s ním setkáte právě v jižním Thajsku. Klasická thajská hudba může neznalcům připadat jako chaotická změť kontrastních tónů bez jakéhokoliv řádu. Naopak pro znalce má výrazný rytmus a jasný plán. Klasický orchestr phipat tvoří jediný rákosový nástroj podobný hoboji a řada perkusních nástrojů. V Bangkoku uvidíte tradiční tanec a divadlo kromě svatyně Erawan také v několika restauracích s večerním programem.
